Budeme se brát

7. června 2025 - Statek Blažejovice

Náš příběh pěkně od začátku


🌍 Když náhoda napíše ten nejkrásnější příběh…

___________________________________________

21.4.2021

Naše cesty se protnuly v jednom z nejodlehlejších koutů Západní Austrálie. A kdo by to byl řekl, že osud rozehraje svou hru právě díky mému českému přízvuku? Stačilo jedno zvědavé "Odkud jste?" od recepční Agáty v resortu Monkey Mia – a odstartovala se série událostí, které změnily životy několika lidí.

S mou kamarádkou Charlotte jsme tehdy brázdily Západní Austrálii a na pár nocí zakotvily v kempu na nádherném poloostrově Monkey Mia. Když Agáta zaslechla moji češtinu, nadšeně se zmínila o kolegovi Davidovi – prý tu už dlouho žádní Češi nebyli a že mu o nás určitě řekne. David se objevil až druhý den a jeho povídání s námi se protáhlo do pozdních hodin.

Naše plány pokračovat na sever vzaly rychle za své. Místo toho jsme přijaly pracovní nabídku v zapadlém Roadhousu uprostřed ničeho. Vydržely jsme tam přesně 10 dní – drsné podmínky nás přiměly sbalit kufry. Ale ještě než jsme odjely, Charlotte tam potkala Keatona, svého budoucího manžela.

A já? Vzpomněla jsem si na Davida, který se po půl roce v Monkey Mia chystal odjet do Perthu. Napsaly jsme mu, jestli se nechce připojit k naší cestě do národního parku Karijini. A tak se přidal! O dva dny později nás dohnal v Exmouthu a následoval desetidenní roadtrip, který nás spojil jako přátele.

Po cestě Charlotte zůstala s Keatonem v Exmouthu, zatímco já s Davidem vyrazila zpět do Perthu. Ani jeden z nás tehdy nehledal nic vážného – a tak jsem v srpnu odletěla zpět do Prahy s pocitem, že Austrálie je už uzavřená kapitola.

Jenže city si dělají, co chtějí. Po mém návratu jsme si s Davidem přiznali naši tehdy platonickou lásku. Psali jsme si, volali, ale oba jsme měli pocit, že být spolu je nemožné. Každý jsme chtěli žít jinde. Přesto se v létě 2022 všechno změnilo – a my jsme se dali dohromady.

Následovalo několik měsíců plných zkoušek. Bylo to složité, nejisté, ale něco nás k sobě stále táhlo. Na podzim 2022 jsem si jako jedna z prvních zaměstnankyň státní správy vyřídila home office z Austrálie a na dva měsíce odletěla za Davidem. Po návratu už bylo jasné, že se do Austrálie vrátím. A tak jsem v květnu 2023 odjela na turistická víza – a jako Davidova partnerka získala roční pobyt díky jeho covid vízům.

Rok v Austrálii nebyl jednoduchý. Hledání práce, spolubydlení, odloučení, když byl David v dolech… Ale byly i nádherné chvíle a hlavně vidina toho, že po roce spolu vyrazíme na cestu a vrátíme se domů.

Za tu dobu jsme procestovali nespočet míst, pořídili si naše milované Prado se střešním stanem, strávili měsíc na Zélandu, několikrát navštívili Bali. A pak přišel velký finální roadtrip napříč Austrálií. A právě na něm, 22. července, nedaleko místa, kde jsme se poprvé setkali, mi David položil tu nejdůležitější otázku. 💍

A já řekla ano. ❤️ 

Ačkoliv teď v Česku zažíváme více všedních okamžiků, těšíme se na naši společnou cestu manželstvím. To teprve bude jízda! :-) ;-)

Jsme moc rádi, že se tohoto začátku naší cesty  budete účastnit s námi!

Jana a David


 

                                                               vyměníme si prstýnky a řekneme si své ano

Naše společné chvíle

Zachytili jsme pro vás naše společné chvilky. Až budeme mít za sebou svůj velký den, najdete tu i vzpomínky na něj :)

Oslavte naši svatbu s námi